Harakiri: Blades of Honor je kooperativní fantasy dobrodružství s hororovými a mytologickými prvky pro 1–4 hráče. Hra z roku 2024 od autorů Fernando Gamero a Joel Torres, vydaná u Synergic Games, počítá s hraním na 150 minut, od 14 let a se složitostí 4/5.
Patří mezi Bojové a průzkumné deskové hry, které staví na postupném odhalování příběhu, taktické spolupráci a rozhodování v napjatých situacích. Pokud hledáte náročnější titul s atmosférou fantasy světa a silným důrazem na souboje i vývoj postav, Harakiri: Blades of Honor míří přesně tím směrem.
Jak se hra hraje
Jádrem hry je kombinace cooperative game, action points a Grid Movement. Hráči spolu postupují příběhem, prozkoumávají modulární herní plán a řeší, jak nejlépe využít své akce, pohyb i schopnosti postavy v konkrétní situaci. Díky mechanismům variable player powers má každý hrdina vlastní způsob, jak se zapojit do boje a jak přispívat týmu.
Významnou roli hraje také dice rolling, které ovlivňuje průběh konfliktů i další rozhodnutí během partie. Hra propojuje role playing a storytelling, takže kromě samotných střetů řešíte i to, jak se vaše volby promítnou do vývoje výpravy.
Pro koho je hra
Harakiri: Blades of Honor sedne hráčům, kteří mají rádi delší, tematicky výrazné a pravidlově hutnější kooperativní hry. Pokud vás baví kampaně, kombinace průzkumu a soubojů a chcete titul, kde rozhodnutí nejsou jen formální, ale mají váhu v průběhu hry, může být dobrá volba.
Naopak méně bude vyhovovat těm, kdo hledají kratší a svižnější zážitek. Ve srovnání s Oathsworn: Into the Deepwood je Harakiri: Blades of Honor podobně ambiciózní a náročné, zatímco oproti Massive Darkness 2: Heavenfall působí zaměřeněji na příběh a atmosféru. Pokud znáte Lobotomy 2: Manhunt, můžete čekat srovnatelně temnější ladění, ale stále v rámci jiné herní zkušenosti.
Proč je výjimečná
Výrazná je hlavně kombinací kooperativního boje, průzkumu a příběhového vedení, která je zasazená do fantasy světa s mytologickými a hororovými motivy. Díky modulárnímu plánu, rozdílným schopnostem postav a důrazu na volby nepůsobí jako čistě bojová hra, ale jako výprava, která chce spojit taktiku s vyprávěním.
